BICYBO, Klub Bicyklové Brno

Chceme dosáhnou zvýšení podílu cyklistické dopravy ve městě, tak aby se stal alternativou pro občany města. Cyklistická doprava má nesporné výhody pro všechny obyvatele města. Nemá negativní vliv na životní prostředí, neobtěžuje okolí exhaláty ani hlukem, zabírá méně prostoru v ulicích než jiné druhy dopravy a je levná. Při vhodném vedení tras je i rychlá a při nehodách neohrožuje ostatní účastníky provozu vážnými zraněními. Právě hrozba nehody v hustém městském provozu odrazuje řadu lidí od použití kola. Ke zlepšení je potřebné vytvořit síť bezpečných cyklistických cest (stezek) po městě.

V Brně je celkem asi 15,0 kilometrů cyklistických komunikací, které jsou tvořeny pouhými čtyřmi souvislými úseky dosud vzájemně nepropojenými. Tyto úseky vznikaly převážně tam, kde se daly snadno zrealizovat a ne tam, kde by byly nejvíce potřeba. Zcela chybí řešení bezpečné cesty cyklistů do centra a přes střed města. Nedaří se prosadit vedení cyklostezek v místech, kde by to vedlo k omezení motorové dopravy. Odrazem toho je realizace cyklostezek na chodnících. Navíc je v Brně jen zatím jediný cyklistický pruh na silnici - ulice Svatopluka Čecha. Pokrokoví dopravní odborníci v současnosti hovoří o "Přerozdělení dopravního prostoru". V ulicích měst zkrátka už není dost místa kvůli nárůstu počtu aut a pak je potřeba rozhodnout, zda-li nechám víc prostoru pro jízdu a parkování aut nebo cyklistům , chodcům a městské zeleni.

Pokud myslí představitelé města vážně svá předsevzetí o ochraně před individuální automobilovou dopravou, musí především podporovat kvalitní městskou hromadnou dopravu, cyklistickou a pěší dopravu.

1. Územní plán města. V roce 1994 schválený územní plán Brna obsahuje hustou síť cyklotras, ale pouze v nezávazné příloze. Útvar hlavního architekta by měl dohlédnout, aby konkrétní vedení cyklotras bylo zpracováno v podrobnějších plánech městských zón. V rámci veřejného jednání těchto plánů může dávat připomínky prostřednictvím příslušných městských částí. Zakreslení cyklotras v těchto plánech má důležitý význam územní rezervy, ale neznamená ještě to, že se přikročí k realizaci cyklostezky.
2. Rozpočet města. Bez peněz to nejde a je pozitivní, že v posledních letech schvalují zastupitelé alespoň pět miliónů korun ročně na cyklostezky. V poměru s celkovými rozpočtovými náklady na dopravu to ale není ani 1%. Za jeden milión korun se dá postavit pouhý kilometr nové cyklostezky.
3. Příprava investice. Nejdříve musí odbor dopravy Magistrátu města Brna zajistit vypracování tzv. "technicko-ekonomického zadání", které pak koluje po všech odborech a odborných komisích zastupitelstva. Posléze je schválí Rada města a tím dává impuls investičnímu odboru, aby objednal realizaci.
4. Projekty. V první řadě se vypracuje projekt pro územní řízení, který např. musí vyřešit majetkové vztahy k pozemkům. Následný projekt pro stavební řízení už přesně určuje technické řešení stezky. Schvaluje ho poříslušný stavební úřad. Často je nutné zohlednit až 43 vyjádření různých dotčených orgánů (např. různé sítě, vlastnici, povodí atd.)
5. Realizace Na vybraného dodavatele stavby dohlíží obvykle v zastoupení města Brněnské komunikace a.s.. Při kolaudaci by měly poukázat na případné nedodělky.

Pokud se tento propletenec někde nezadrhne, hurá! Můžeme usednout na kolo a jedem. Ale ouha! Ještě se musí někdo starat o údržbu hotové cyklostezky. Za čištění a zimní údržbu je zodpovědná městská část. O stavební údržbu ( i obnovu značení) se starají Brněnské komunikace a.s..

Brněnské cyklostezky jsou vyznačeny dopravními značkami v souladu s vyhláškou, ale chybí na nich informační značení.

Vhodné řešení cyklistické komunikace nemusí být realizováno pouze vybudováním oddělené cyklostezky. V některých ulicích stačí vyznačení samostatného jízdního pruhu pro cyklisty nebo zařazení ulice do obytné zóny s omezením rychlosti na 20 km/hod. Nejvýhodnější řešení je nutné volit podle místních podmínek.