BICYBO, Klub Bicyklové Brno

Na úvodní stranu | Napište nám | Mapa serveru | Tisk článku

Hledej na serveru

Novinky e-mailem


Doporučte nás

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Anketa

Nejraději využívám k přesunu na kole:

Ukázat výsledky

Naši partneři

Jakožto cyklista využívající stezku okolo Svitavy mě potěšilo, že byla alespoň na brněnské poměry zase o trochu protažena, jen mě poněkud překvapila absence semaforu, při křižování Hladíkovy ulice. Doteď mi to celkem nevadilo, stezka byla využívána z počátku jen nadšenci a zkušenými cyklisty, kteří rušnost Hladíkovy dokázali odhadnout. Jak se však udělalo pěkně, na stezce začali jezdit i rodiče s dětmi a když dnes vidím, jak lidi
 uskakují před tranzitní dopravou, MHD a další spoustou aut. Absence semaforu (či alespoň nějakého "pasivního" prvku) mě pěkně štve. Sám už jsem zažil třeba pětiminutové čekání a pak rychlé ujíždění před dalším dopravním "hadem".
Předpokládám, že jakožto známé občanské sdružení máte s podáváním připomínek (nebo jak se jmenuje to o co se budu chtít snažit) na městskou část, či magistrát jisté zkušenosti a rád bych poprosil o radu, kam se se stížností obrátit.
Díky, Ondřej P.

Odpověď pana Bielka, vedoucího Odboru dopravy MMB na dotaz ohledně osazení semaforu na cyklostezce podél Svitavy v Černovicích v místě křížení čtyřproudové Hladíkovy ulice:
 
Ulice Hladíkova je silnicí I.třídy a příslušným silničním správním úřadem je Krajský úřad Jihomoravského kraje. Probíhají jednání s cílem vyřešit toto problematické křížení.
Brněnské komunikace a.s. vypracovaly projektovou dokumentaci pro zřízení přechodu pro chodce vybaveného světelným signalizačním zařízením. S tímto řešením však vydalo nesouhlas Ředitelství silnic a dálnic ČR, jako majetkový správce dotčené silnice I/42 a stejně nesouhlasně se vyjádřil i Dopravní inspektorát Policie ČR. Vždy s odkazem na skutečnost, že ulice Hladíkova představuje jednu z nejdůležitějších a také dopravně nejzatíženějších částí VMO a navržené technické řešení by představovalo vysokou míru rizika zhoršení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na VMO.
Na jednání byl též prezentován návrh, jehož podstatou je převedení předmětné cyklostezky závlekem přes silniční křižovatku Hladíkova – Tržní – Charbulova nebo s ohledem na její mezinárodní význam přemostěním silnice I/42.
 

Kolik stezek (a jak dlouhých) je na území Brna?
Dle posledních informací je ve městě asi 35 km těchto komunikací (započteny jsou i cyklopruhy na komunikacích v Brně).

Kromě toho jsou v Brně vyznačeny dvě cyklotrasy procházející Brnem podél Svratky a Svitavy. Úseky cyklotras bychom ale do délky městské cyklistické sítě ani neměli počítat, protože neposkytují cyklistovi žádné lepší podmínky, než jízda jinde po ulici. Jsou vyznačeny pouze žlutými informačními značkami bez provedení stavebních opatření pro zvýšení bezpečnosti cyklistického provozu.

Co je hlavním problémem brněnské cyklistické dopravy? Co by pomohlo k jejímu rozvoji?
Chybí zejména výstavba cyklostezek v centru města, kde v nejdůležitějších místech ještě nebylo započato ani s její projekční přípravou. Rovněž se na cyklostezky zapomíná při rekonstrukcích ulic, které by k jejich výstavbě byly velmi vhodné.

Lidé mají strach jezdit na kole z důvodu (ne)bezpečnosti a politici argumentují proti výdajům na stezky tím, že lidé na kole stejně moc nejezdí.
Pokud si uděláte cestu do ulic a především v okolí města Brna, určitě najdete odpověď, že procento cyklistů se pohybuje kolem 8-10%. Nejprve je potřeba pro jízdu na kole vytvořit podmínky a potom je možnost této dopravy více propagovat. Což v praxi znamená, že procento cyklistické populace by bylo výrazně vyšší (i s dopravou přes město), než je doposud, protože tomu brání ucelená síť cyklostezek.

Klub Bicybo připomínkuje plány na výstavbu stezek. Daří se klubu prosazovat požadavky cyklistů a lze uvést nějaký příklad úspěchu či neúspěchu?
V minulých letech nebylo Bicybo oficiálně přizváno k připomínkování výstavby cyklostezek, nicméně loni byla založena "pracovní skupina odboru dopravy MMB pro rozvoj cyklistické dopravy v Brně", jejíchž jednání se Bicybo účastní. Největší vstřícnost vůči požadavkům cyklistů je tradičně u zastupitelů ze Strany zelených.
Za neúspěch rozhodně považujeme skutečnost, že se nám nepodařilo prosadit výstavbu odděleného pruhu pro cyklisty na ulici Bratislavské, kde patrně dostane přednost parkování.

 
Proč není na cyklostezce Hladíkova zřízen dopravní semafor?
Zřízení poptávkového semaforu na Hladíkově ulici město Brno plánuje již dlouho, ale pořád nic. Bude trochu dražší, protože musí být synfronizován s oběma vedlejšími křižovatkami na Hladíkově (natažení smyček, asi 1,5 milionu). Město by ale mělo zkusit požádat o dotaci z cyklistického fondu pod Státním fondem dopravní infrastruktory. Mám pocit, že město to dalo k ledu (občas se vyskytne "motoristický" názor, že doprava po Hladíkově je tak hustá, že ji nelze přerušovat dalším semaforem a cyklisté mají vláčet kolo po chodníku na nejbližší přechod pro chodce a pak zase zpátky). 
 
Bude dobré, když co nejvíce lidí poukáže na neřešení tohoto problému. Vhodné je napsat přímo na vedoucího Odboru dopravy Magistrátu města Brna a to: http://telefonni-seznam.brno.cz  nebo na podatelnu  http://www.brno.cz/kontakty  a chtít odpověď. Možná by nebylo od věci totéž adresovat na náměstka primátora zodpovědného za dopravu 1. náměstek primátora města Brna: Ing. Robert Kotzian, Ph.D.

Stezky mohou být různé: stavebně oddělené od silnice, na silnici a oddělené jen pruhem nebo přímo na chodníku, které jsou tedy nejlepší?
Volba konkrétního stavebního řešení závisí pochopitelně na dané lokalitě a případ od případu se liší. Nicméně na mnoha místech v Brně by se dalo s výhodou použít řešení "oddělený pruh na silnici", které bylo použito při rekonstrukci ulice Antonína Procházky, či oddělený pruh pro jízdu cyklistů v protisměru jednosměrnou ulicí (velmi pěkným příkladem je nová podoba ulice Svatopluka Čecha).

Lze si brát příklady z jiných měst anebo ze zahraničí?
Ano, dobrým příkladem toho, že investice do cyklistické dopravy přinášejí výsledky, je hodně měst nejen v sousedním Rakousku či v Německu, ale i v České republice. Jak se ale zdá, větší spolupráce při výměně zkušeností mezi městy v ČR bohužel nefunguje. Dle zahraničních podkladů by délka cyklistické sítě města s počtem obyvatel jako Brno měla být alespoň 100 km.

Podrobnosti najdete v článku Porovnání s jinými městy

Proč vůbec Bicybo vzniklo? Je to spíš lobistická organizace prosazující zájmy cyklistů nebo s prominutím jen cyklistický kroužek pořádající výlety?
Klub Bicybo je občanské sdružení, které se primárně zabývá podporou rozvoje cyklistiky v městě Brně. Bohužel, jen málo cyklistů je ochotno tyto zájmy prosazovat.
Ve městě Brně ještě existuje množství různých sportovních a turistických klubů, které se zabývají pořádáním výletů.

Zde je jejich stručný seznam: Sdružení a kluby

Je možné krátké shrnutí proč klub prosazuje cyklodopravu a jaké jsou jeho hlavní cíle?
Domníváme se, že zvýšení podílu cyklistické dopravy v městě Brně například na úkor dopravy automobilové by výrazně prospělo ke zlepšení kvality života a zdraví ve městě.

 

Copyright © 2004-2004 BICYBO, Klub Bicyklové Brno. Všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebGet © IT STUDIO s.r.o., 2004-2005